Balkán Tour 2005

Obecné informace

Zdroje a literatura   Víza a vstup do zemí     Velvyslanectví     Peníze a ceny    

Doprava do oblasti (letecky, vlakem, autobusem)     Doprava na místě

Ubytování     Stravování     Bezpečnost     Jazyk

 

Info k jednotlivým zemím: Srbsko a Černá Hora     Bosna a Hercegovina     Albánie     Makedonie

 

V roce 2005 jsme podnikli cestu po západobalkánských zemích bývalé Jugoslávie+Albánie. Vzhledem k těhotenským rizikům jsme tentokrát museli vynechat jakékoliv hory, stejně jako spaní pod širákem. Následující souhrn jsou postřehy, které jsme cestou nasbírali a které se snad někomu mohou hodit. Omlouváme se za případnou chaotičnost informací, ale snad se v tom půjde vyznat. Celá stránka je rozdělena na dvě části - obecnější informace a konkrétní informace k jednotlivým zemím.

 

Zdroje a literatura:

 

Weithman, P.: Balkán. 2000 let mezi východem a západem. Vyšehrad, Praha, 1996. Čtivá, i když ne vždy zcela nestranná práce, která se snaží provést čtenáře křivolakým labyrintem dějin Balkánu.

Šesták, M. a kol.: Dějiny Juhoslovanských zemí. Nakladatelství Lidové Noviny, Praha, 1998. (pokus o totéž, tentokrát s českými autory, poněkud náročnější a podrobnější, chybí zde však Albánie).

Albánie. turistický průvodce. Kudrna, Brno, 1997. Velmi stručný a zastaralý pokus o střípky z Albánie.

Jihovýchodní Evropa. Svojtka, 2003. Přeložené vydání průvodce Lonely Planet, které obsahuje základní informace o jednotlivých zemích. Velká část údajů se však vztahuje k roku 2000-2001. Kopie k jednotlivým zemím jsme použili spíše výjimečně (nejvíce v Albánii, kvůli mapkám).

 

Víza a vstup do zemí

V průběhu letní sezóny 2005 všechny státy Balkánu zrušily vízovou povinnost pro držitele cestovních pasů pro pobyt do 90 dnů. Tento krok učinila jako poslední v červenci 2005 Makedonie (pouze pro letní sezónu 2005).

údaje o vízech naleznete zde.

 

Velvyslanectví ČR

Bělehrad: Ambasada Češka republika (zastoupení pro Makedonii), Bulevar Kralja Aleksandra 22, 11000 Beograd
Telefony. 00 381 11 3230133, 3230134, nouzový telefon: (++381) (0)63 240 184
e-mail: belgrade@embassy.mzv.cz


Skopje: o zřízení velvyslanectví se jedná


Tirana: Ambasada e Republikes se Cekise, Skanderbeu Rruga 10, Tirana, Albania
Telefony: +355 4 234004, 232117, nouzový telefon: +355 68 2205251, +355 68 2053425


Sarajevo: Franjevacka 19, 71 000 Sarajevo, Bosna i Hercegovina,
Telefony: sekretariát 00387 33/447 525, 446 966, 232 748, Konzulární odd.: 00387 33/238 746, Konzulární pohotovost: 00387 61/130 896, Mapa Sarajeva
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz


Záhřeb: Savska cesta 41/VIII, HR-10 000 Zagreb (výšková budova tzv. Zagrebacka)
Telefony: 003851/6177246; 6121558, konzulární oddelení: 003851/6177239
Nouzové telefony: Zagreb - z ceského mobilu 00385-91 612 1533, z území Chorvatska 091 612 1533; Konzulární jednatelství Rijeka - z ceského mobilu 00385-91 612 1560, z území Chorvatska 091 612 1560; Konzulární jednatelství Split - z ceského mobilu 00385 -91 612 1660, z území Chorvatska 091 612 1660
Konzulární jednatelství v Rijece a Splitu jsou otevreny v prubehu letní sezóny 15.6.-15.9.

 

Peníze a ceny

Měny:

Ve všech zemích jsou konvertibilní měny, které lze při troše štěstí měnit ve směnárnách. Jinak jsou ovšem nejlepším platidlem eura. Lze je vyměnit úplně všude a na některých místech lze s nimi přímo platit (v Černé Hoře se eura používají oficiálně).

Aktuální kursy lze ověřit na Full Universal Currency Converter.

Kurzy v roce 2005:

Srbsko: 1 EUR=cca 82 dinárů (DIN, platí pouze v Srbsku)

Makedonie: 1 EUR=cca 61 dinárů (MAD)

Albánie: 1 EUR=cca 122 leků (LEK)

Chorvatsko: 1 EUR=cca 7,2 kun (Kn)

Bosna a Hercegovina: 1 EUR=cca 1,95 konvertibilních marek (KM)

 

Ceny:

Balkán není zdaleka tak levný, jak by se možná mohlo zdát soudě podle Rumunska nebo Bulharska. Nejdražší zemí je Slovinsko, ale to je zcela jiná kategorie, která má s Balkánem společnou pouze část minulosti. Následuje Chorvatsko, které úspěšně dohání západoevropské ceny, což není pro Čecha příliš milé. O něco dražší než Česko jsou díky svým „tvrdým“ měnám Černá Hora a Bosna a Hercegovina, těsně následované Srbskem. Makedonie je asi na stejné úrovni jako ČR a Albánie je prozatím velmi levná (kromě standardního ubytování).

 

Nákupy:

Všude (i ve velkých městech) jsou v létě tržiště, kde lze sehnat relativně laciné ovoce a zeleninu, včetně výborných melounů, broskví, meruněk atd. Ceny se mírně liší podle státu dle výše uvedeného pořadí. Všude ve městech jsou pekárny, kde seženete i v neděli čerstvý chleba (většinou bílý) a jako houby po dešti rostou malé a ještě celkem sympatické samoobsluhy (samoposluga), stejně jako obří supermarkety na okrajích i v centrech měst.

Na vesnicích nebo malých městech je obvykle přinejmenším alespoň jeden koloniál, kde lze sehnat základní potraviny.

 

Doprava do oblasti:

Letecky:

ČSA dnes létá přímými lety do těchto měst regionu: Ljubljana, Zagreb, Split, Sarajevo, Beograd, Skopje. Ačkoliv jejich letenky nejsou vždy nejlevnější, vyhnete se placení letištních poplatků.

Obvykle lacinější jsou letenky s JAT přes Beograd, avšak podle zpráv některých cestovatelů je nutno platit v Srbsku a Černé Hoře letištní poplatky. Do této části také hodně létá maďarský MALEV, avšak poplatky za přestup do Budapešti jsou dosti vysoké (při zpáteční jízdence počítejte cca 2400 Kč za všechny poplatky).

DOPLNIT ceny do Splitu, Sarajeva, Beogradu, Podgorice

 

Pro lety z Prahy je vhodné konzultovat on-line operátory na letenky – například www.letenky.cz, www.gtsint.cz

 

Low costy: Docela zajímavým způsobem, jak se dopravit lacino do oblasti je například slovenská low cost společnost Sky Europe, která provozuje lety z Bratislavy do Splitu a Dubrovníku. Při letu v méně frekventovaném období (uprostřed týdne) a včasné rezervaci nás jednosměrná letenka Dubrovník-Bratislava vyšla na cca 1900 Kč, vč. letištních poplatků.

Další evropské low costy létají na mnohá prázdninová místa především v Chorvatsku, ale většinou se již nevyplatí vzhledem k dalším nákladům na dopravu do odletového letiště.

 

 

Vlakem:

Vlak představuje levnější alternativu než letadlo, ale stále může být dražší než autobus. Velmi výhodná je kombinace vlakových jízdenek Eurodomino, na které můžete získat 50% slevu na tranzitní jízdenky.

 

Možné přístupové trasy:

I. ČR-Rakousko-Slovinsko-Chorvatsko

Jízdní řád

 

EC

IC

R

R

R/EN

R

R

ICN

Praha

10.00

 

 

 

18.16

 

 

 

Brno

12.43

 

 

 

¦

 

 

 

Linz

¦

 

 

 

23.22p

 

 

 

Salzburg

¦

 

 

 

0.42

1.38

 

 

Wien

15.06*

15.57

 

 

 

¦

 

 

Ljubljana

 

¦

21.05

 

 

5.58

 

 

Zagreb

 

22.31

0.12

22.57

 

8.32/9.05

8.57

11.05

Beograd

 

 

6.37

¦

 

15.25

¦

¦

Skopje

 

 

15.44

¦

 

 

¦

¦

Sarajevo

 

 

 

¦

 

 

18.40

¦

Split

 

 

 

6.56

 

 

 

16.45

 

 

R

R

IC

Os/R

ICN

R

R

EN/R

Split

 

22.20

 

 

14.52

 

 

 

Sarajevo

 

¦

 

 

¦

9.49

 

 

Skopje

12.55

¦

 

 

¦

¦

 

 

Beograd

22.15

¦

 

 

¦

¦

13.35

 

Zagreb

5.53

6.25

7.30

 

20.34

19.47

21.05

 

Ljubljana

8.32

 

¦

 

 

 

23.42

 

Wien

 

 

14.02

14.22

 

 

¦

 

Salzburg

 

 

 

¦

 

 

4.11

4.36

Linz

 

 

 

¦

 

 

 

6.15p

Brno

 

 

 

16.47*

 

 

 

¦

Praha

 

 

 

20.06

 

 

 

10.52

* přestup v Břeclavi

p – přestup

 

Orientační ceny zpátečních jízdenek:

Praha-Dobova (via Salzburg-Ljubljana nebo Brno-Wien-Maribor)

2250 Kč

ED Chorvatsko (3 dny - dospelí/mládež do 26 let/seniori nad 60 let)

1370/1050/1160 Kc

Celkem

3620/3300/3410 Kc

 

II. Praha – Maďarsko – Sarajevo/Beograd-Skopje

Jízdní řád

 

 

Ex

R

EC

R

R

R

Praha

7.30

 

12.35

 

 

 

Brno

10.45

 

15.49

 

 

 

Budapest

14.51N

17.45K

19.40K

23.50K

 

 

Sarajevo

 

5.43

 

¦

 

 

Beograd

 

 

 

6.30

7.00

21.10

Skopje

 

 

 

 

15.44

6.10

 

 

R

R

R

EC

R/EC

EC

Skopje

22.00

12.55

 

 

 

 

Beograd

6.50

22.15

22.25

 

 

 

Sarajevo

 

 

¦

 

20.20

 

Budapest

 

 

5.03 K

6.20 N

8.48K

10.20 N

Brno

 

 

 

10.09  

14.09

Praha

 

 

 

13.20  

17.20

 

N - Budapest Nyugati, K - Budapest Keleti (přestup mezi nimi cca 20-30 minut chůze), nebo metro s přestupem

 

Ceny zpátečních jízdenek:

Praha-Subotica

1920 Kč

Praha-Tabanovci

3550 Kč

Eurodomino Jugoslávie (3 dny)

1300/815 Kč

ED Makedonie (3 dny)

600/450 Kč (mládež do 26 let

Tabanovci-Skopje

240 Kč

 

 

Celkem cca

3500/3000 Kč

 

4120/4000 Kč

Ceny jízdenek lze orientačně vygenerovat na stránce http://www.jizdenka.cz (nezapomeňte si zkontrolovat trasování a počítat na tranzitní jízdenky 50% na Eurodomino)

 

Autobusy:

Seznam autobusových linek do jižního Chorvatska a Srbska

 

(Praha-) Brno-Dubrovník

Jízdní řád: (Praha 11.00) - Brno (Pá) 15.00 - Ploče 8.00 - Dubrovník 10.05; Dubrovník (So) 19.00 - Ploče 21.10 - Brno 14.30 (Praha 17.30). V Brně je nutný přestup na navazující linku Tourbusu Praha-Brno-Praha

Dopravce: Tourbus Brno

Cena: Brno-Ploče 2490 Kč (zpáteční), Brno-Dubrovník 2790 Kč (zpáteční), příplatek z Prahy (260 Kč)

Slevy: mládež do 26 let a senioři nad 60 let 10%, děti 5-12 let 50%

Zavazadla: 2 ks zavazadla 30 Kč/1 EUR, každé další zavazadlo 170 Kč/5 EUR

 

Ostrava - Split - Makarska

Jízdní řád: Ostrava (Pá) 12.00 - Olomouc 13.30 - Brno 15.00 - Zagreb 23.55 - Zadar 4.45 - Šibenik 6.40 - Trogir 7.40 - Split 8.15 - Makarska 10.00

Makarska (So) 20.00 - Split 21.45 - Trogir 22.20 - Šibenik 23.20 - Zadar 1.15 - Zagreb 5.55 - Brno 15.00 - Olomouc 16.15 - Ostrava 17.45

Dopravce: Tourbus Brno

Cena: Ostrava - Zagreb (jednoduchá/zpáteční) 790/1450 Kč, Ostrava - Zadar 1170/2160 Kč, Ostrava -Šibenik, Trogir 1290/2390 Kč, Ostrava - Split, Makarska 1430/2730 Kč; Brno - Zagreb 650/1190 Kč, Brno - Zadar 990/1890 Kč, Brno - Trogir, Šibenik 1090/2150 Kč, Brno - Split, Makarska 1220/2350 Kč

Slevy: mládež do 26 let a senioři nad 60 let 10%, děti 5-12 let 50%

Zavazadla: 2 ks zavazadla 30 Kč/1 EUR, každé další zavazadlo 170 Kč/5 EUR

 

Praha-Beograd

Jízdní řád: Praha (Po, Pá) 13.00 - Brno 16.00 - Beograd 6.30; Beograd (St, Ne) 12.00 - Novi Sad 13.45 - Brno 2.30 - Praha 5.30

Dopravce: LASTA, možno koupit v GTS International.

Cena: Praha - Beograd (jednoduchá/zpáteční) 1150/2000 Kč, Brno - Beograd 1100/1800 Kč

Slevy: studenti 10%, děti 4-12 let 50%

Zavazadla: příruční zdarma, každé další 50 Kč/1,50 EUR

 

 

Doprava na místě

Konkrétněji k místní dopravě u jednotlivých zemí. Zde jenom krátká charakteristika. Železniční doprava je možná nejlépe jako doprava na místo. Existují základní 4 linky, které můžete využít (některé viz výše): Zagreb-Split, Zagreb-Sarajevo-Mostar-Ploče (chorvatský přístav), Beograd-Bar (Černá Hora) a Beograd-Skopje-Bitola/Thessaloniki. Albánie není napojena na železniční dopravu, ale svou vlastní nevelkou, ale využitelnou železniční síť

Autobusová a minibusová doprava je nejhojnější, využijete jí zřejmě nejvíce. Spojení mezi většinou měst je poměrně časté, většinou najdete určitý časový kompromis. S výjimkou Albánie existují ve větších místech centrální autobusová nádraží, odkud odjíždí většina autobusů a kde jsou také vyvěšené jízdní řády. V celé bývalé Jugoslávii je jediná finta s placením. Pokud si kupujete jízdenku na nádraží, tak k ní většinou dostanete i místenku, ale zaplatíte nějakých pár euro navíc. Cenově je doprava zhruba stejně drahá (Makedonie), ale spíše dražší než u nás (ostatní země s výjimkou Albánie).

Taxi není prakticky potřeba využívat vzhledem k hustotě autobusové dopravy. Výjimku obvykle tvoří pohraniční úseky Albánie, kde je autobusová doprava krajně řídká. Byl to také jediný případ, kdy jsme taxíků opravdu využili (podrobnosti u Albánie).

 

Ubytování

Konkrétněji opět u jednotlivých zemích, zde pouze obecná charakteristika. Asi zjistíte, že spát někde pod střechou odčerpá na západním Balkáně dosti z rozpočtu.

Něco málo se dá ušetřit v nočních vlacích a autobusech, ale snažte se nejezdit přes noc z/na pobřeží (Chorvatsko, Černá Hora) z/do vnitrozemí – autobusy a vlaky jsou obvykle dosti plné a často je problémem sehnat místo.

Na pobřeží a na některých turistifikovaných místech (Mostar), nikoliv však ve vnitrozemí (Zagreb, severní Chorvatsko, Beograd, Skopje apod.) většinou seženete ubytování na privátu, jehož cena se pohybuje okolo 5-10 EUR na osobu v Makedonii a Černé Hoře a zhruba 10-20 EUR na osobu v Bosně a Chorvatsku. Cena vždy záleží na místě pobytu (blízkost pobřeží nebo historického centra, vyhlídka apod.). Na autobusových/vlakových nádražích obvykle stávají skupinky „bábušek“, které nabízejí své byty či domy k pronajmutí. Pochopitelně s autem lze objet několik privátů za městy, kde může být cena mnohem nižší.

V ostatních městech je nutno spolehnout se na hotely, jejichž cena se pohybuje od 10, ale spíše 15-20 EUR. Nejlevnější jsou staré a dosud neopravené jugoslávské hotely. V Albánii lze sehnat lůžko i za cca 2-3 EUR, ale cena výrazně odpovídá kvalitě. Konkrétněji opět u jednotlivých zemí.

Spaní pod širákem by nemělo být problémem mimo větší města. Předpokládám, ze většina čtenářů zná různé finty tohoto druhu, takže není třeba to dále rozebírat. Výjimku tvoří Bosna, kde je stále třeba dávat si prostor na minová území a v nejistých oblastech se velmi dobře podívat, zda nejsou okolo cest, červeně natřené kameny.

 

Stravování

Kromě nákupů v supermarketech a samoobsluhách existují ve všech městech četné bary a kafé (doporučuji výbornou bosenskou kávu v Sarajevu, ryby a rybí polévky na pobřeží moře nebo Ohridu). Porce rybí polévky (hustá čorba, řidší supa nebo juha v Chorvatsku) vyjde okolo 1,5-3 EUR (nejdražší v Chorvatsku, nejlevnější v Makedonii) a spolu s chlebem dokáže slušně a lehce zasytit. Kompletní a vydatný oběd je třeba počítat za 10-15 EUR, v Chorvatsku a Slovinsku cca 15-20 EUR. V některých městech jsme narazili na jídelny, kde jsme se docela dobře a chutně najedli okolo 5 EUR (v Chorvatsku opět o něco více). Velmi nás zaujala pašticada, což je pořádný kus pečeného hovězího v zeleninové omáčce. I u nás známe klasické čevabi, jako nejlépe připravené u nás vyhrálo Sarajevo, trochu lidová a dobrá čevabčinica Želio.

Kromě uvedených jídel určitě musíte ochutnat místní solený pršut (šunku), úplně nejlepší je ovšem pravý domácí, čerstvě uříznutý někde ze spíže. Výborné jsou i místní sýry a v Černé Hoře je okolí Baru proslavené svými olivami a fíky.

Prakticky ze všech balkánských zemí si můžete odvézt místní víno, nabídka je bohatá a cena víceméně odpovídá kvalitě. Pravda, některá vína si můžete koupit i u nás, ale k nám se většinou dováží pouze výběr. Mezi červenými víny je typickou místní odrůdou vranac, v Makedonii tikveš, u bílých vín je zajímavou odrůdou krstač, ale nepěstuje se všude (najdete jej určitě v Srbsku a Černé Hoře).

Bezpečnost

Přestože kolují o některých balkánských zemích hrůzostrašné historky, jejich šiřitelé mají o Balkánu stereotypní představu okořeněnou staletými šablonami. V roce 2005 nebylo v žádné oblasti nijak výrazněji nebezpečno. Výjimku tvoří některá minová pole v Bosně, která však jsou označena. Bohužel z tohoto důvodu nelze zatím chodit po bosenských horách, v minulosti tak populárních. Ani Albánie, o níž kolují mnohé zvěsti, je v podstatě bezpečná země, na rozdíl od bývalé Jugoslávie zůstává problém s domluvou.

 

Jazyk

Kromě Albánie jsme se všude domlouvali jakousi „jihoslovanštinou“. Srbština, bosenština (ano, i takový jazyk se již konstruuje), chorvatština a do značné míry i slovinština a makedonština si jsou vzájemně dosti podobné a pro běžnou domluvu jsme si po osvojení několika základních slovíček vystačili. Prakticky nikde jsem nemusel přecházet do angličtiny, ačkoliv třeba ve Slovinsku, Chorvatsku a na turistických místech Černé Hory či Makedonie se domluvíte i tímto jazykem.

Největším dorozumívacím problémem je pochopitelně Albánie, kde jsme si museli osvojit základy albánštiny a zapojit mimiku a gestikulaci. Znalosti cizích jazyků jsou zde i nadále sporadické, přestože se někteří lidé s Vámi budou snažit domluvit se anglicky, italsky nebo německy. Ale i zde bude do budoucna znalost jazyků stoupat.

 

Srbsko a Černá Hora

Zde jsme navštívili pouze Bělehrad, Kotor a Cetinje, takže nám zcela chybí informace o horách, ale udávám zde internetové odkazy v češtině.

Zdroje a literatura:

DOPLNIT

Internetové odkazy:

DOPLNIT

 

Doprava v zemi

Jugoslovenské železnice (www.yurail.co.yu, v srbštině, ceníky i jízdní řády)

Kromě hlavní tratě z Maďarska do Řecka (Budapest-Subotica-Beograd-Niš-Skopje-Thessaloniki) je možné využít denní i noční vlaky Beograd-Mojkovac (nástup na Durmitor)-Podgorica (nástup na Albánii, Cetinje a Kotor)-Bar. Jízdenka Beograd-Bar stojí ve druhé třídě cca 1300 DIN (necelých 16 EUR), vč. velmi doporučené rezervace a příplatku na rychlík (obojí dohromady cca 2 EUR). V létě jsou však tyto vlaky vyprodané často několik dní dopředu.

 

Autobusy spojují prakticky všechny významnější místa. V Srbsku jsme autobusem nejezdili, v Černé Hoře jsme zažili následující ceny:

Trasa

Frekvence

Doba jízdy

Cena

Poznámky

Ulcinj-Bar

6-7x denně

1 h

1,5 EUR+0,20 EUR služba autostanice

Poplatku za zakoupení jízdenky na nádraží se dá vyhnout jejím nákupem bez přirážky přímo v autobusu/minibusu

Bar-Budva-Kotor

1-2x za hodinu

3 h

3,5 EUR+0,50 EUR

Kopíruje všechna centra na pobřeží

Kotor-Cetinje

Každou 0,5-1,5 h

2 h

3 EUR

Velmi pěkná cesta okolo Lovčenu nebo přes Budvu

Cetinje-Budva

Každou hodinu

1,5 h

2 EUR

 

Budva-Kotor

2-3x za hodinu

0,5-1 h

2 EUR+0,50 EUR

Doba jízdy závisí, zda zajíždíte do Tivatu

Kotor-Dubrovník

Po, St, Pá; jinak denně z Hercegu Noveho

4 h

12 EUR+1 EUR+1 EUR za batoh

Doporučuje se rezervace předem

 

Taxík jsme použili na cestu ze Škodry do Ulcinje. Nejlevnější cenu jsme usmlouvali na 20 EUR, taxikář prohlašoval i dalšímu spolucestujícímu, že je to nejnižší cena.

 

Bělehrad

Rušné hlavní město. Nejvýznamnější památkou je pevnost Kalemagdan, k níž se dostanete po pěší zóně kněze Michala.

Autobusové a vlakové nádraží jsou vedle sebe, centrum města je asi 15 minut pěšky do kopce.

Turistické informace jsou na nádraží, otevírají se v 10 h.

Ubytování je možné pouze v několika hotelích, několik málo levnějších je v okolí nádraží (v jedné reportáži se psalo o hotelu Astorija a naproti je hotel Centar.

 

Kotor

Kotor na břehu Boky Kotorské se nám zdál ještě relativně nejméně turistifikovaným městem z celého okolí. Jeho nevýhodou je však jeho umístění v závětří fjordu Boky, tudíž zde nefouká příliš vítr a letní vedra se tak zdají být ještě větší. Má ale krásné staré město, pevnost, z níž je pěkný výhled na město (vstup 1 EUR).

Ubytování: „bábušky“ nemusejí zrovna fungovat, ale když jsme přijeli večer, tak se stačilo zeptat na jednom místě a dostali jsme perfektní ubytování s výhledem na město za 16 EUR na 2 osoby (na 3 noci). Pokoj bez výhledu by stál 6 EUR. Obojí jsou poměrně standardní ceny na celém pobřeží.

Doprava: autobusové nádraží je na západním okraji města, asi 5 minut pěšky od hlavní brány do starého města. Autobusy vyjíždějí mnohokrát denně do Budvy, Hercegu Nového (častější linky do Chorvatska či Bosny), 3x týdně do Dubrovníku, cca 8x denně do Podgorice (přes Cetinje), cca 3x denně do Nikšiče (východisko na klášter Ostrog), cca 5x denně do Bělehradu atd. Budva je však v tomto směru lepším východiskem, protože ne všechny autobusy jedou přes Kotor.

Letiště pro celou oblast je v Tivatu, pokud poletíte nějakou charterovou linkou. Minibusy/autobusy jezdí přímo okolo letiště, stačí si chvíli počkat a určitě pojede okolo spoj do Budvy, Kotoru nebo Hercegu Nového.

 

Cetinje

Pokud vám už bude na pobřeží vedro a budou vás otravovat davy turistů, vyjeďte si do příjemného městečka, které bylo zároveň i historickým hlavním městem Černohorského království. Centrum tvoří několik málo ulic, na kterých jsou občas domy ještě z 19. století. Tyto domy jsou často bývalými budovami velvyslanectví evropských zemí, které zde po osamostatnění Černé Hory od Turků vznikla jako houby po dešti. Hlavní atrakcí je potom místní klášter, kam Vás sice pustí pouze na nádvoří a k hrobce vladyky Petra I. Njegoše, zakladatele stejnojmenné černohorské dynastie. Naproti klášteru je kamenný kruh (tzv. gumno), který je vybudován podle rozměru carského zvonu v moskevskému Kremlu. V tomto kruhu byla přijímána přísaha novému vládci Černé Hory. Nad klášterem je malá vyhlídka (Orlí kras) s hrobkou Daniila Petroviče, zakladatele druhé větve dynastie Njegošů-Petrovičů. Je odtud pěkný výhled na masív Lovčenu.

Za návštěvu stojí i několik muzeí, které jsou věnovány různým etapám dějin Černé Hory:

- tzv. Biljard - muzeum vladyky Petra Njegoše

- naproti je muzeum jediného krále Černé Hory Nikoly I.

- historické a umělecké muzeum Černé Hory (v podstatě Národní muzeum)

- etnografické muzeum

(vstupné do každého muzea zvlášť 1 EUR, lístek na všechna čtyři muzea 2,95 EUR)

Doprava: autobusové nádraží je na kraji centra při vjezdu do města, autobusy a minibusy Budva-Podgorica (2 EUR), případně Kotor-Podgorica (3 EUR, některé jedou okolo Lovčenu) jezdí v nepravidelných intervalech cca 1-2x za hodinu (do Budvy) 1-2x za 2 hodiny (do Kotoru).

 

Lovčen

Pro milovníky hor a zároveň historie se nabízí výstup na posvátnou černohorskou horu Lovčen (ve skutečnosti se jedná o Jezerský vrch 1660 m). Na vrcholu je mauzoleum krále Njegoše, který si přál zde být pohřben. Dnešní podoba mauzolea je z roku 1925, přestavěná monumentálně v roce 1974.

Pro cesty na Lovčen se na nádraží nabízejí taxikáři, lze s nimi usmlouvat okolo 20 EUR. Nejlepší výstupová trasa vede ze silnice Kotor-Cetinje (vesnice Čekanje).

 

Budva

nepoměrně rušnější letovisko, jedno z hlavních center na černohorské riviéře. Autobusové nádraží je asi 1,5 km od historického jádra a spoje se odtud rozjíždějí mnohokrát denně do mnohých směrů – kromě častých místních linek existuje i častější spojení než z Kotoru (Kosovo, Albánie, Srbsko, Sarajevo, Dubrovník, Split.

Ubytování: Ani zde by neměl být problém doptat se na volné pokoje – nápisů „sobe“ je po Budvě dostatek.

 

Bar

Spíše pro Vás bude přestupní zastávkou dále na pobřeží nebo do Albánie. Nejsou zde tak dobré možnosti ubytování. Vlakové a autobusové nádraží jsou cca 200 m od sebe (vyjdete z vlakového nádraží a díváte se napravo).

 

Ulcinj

Jedno z posledních rekreačních středisek před hranicí s Albánií. O víkendech sem také houfně jezdí na rekreaci Albánci, kteří mohou do Černé Hory bez víza. Proto je lepší se vyhnout cestě ze Škodry do Ulcinje v sobotu a v odpoledních hodinách v neděli. Taxi do Škodry nejméně za 20 EUR, snažte se smlouvat na tuto cenu. Taxi stanoviště je u výjezdu z autobusového nádraží.

 

Bosna a Hercegovina

Doprava v zemi:

Železnice Bosny a Hercegoviny obsluhují v podstatě pouze dvě vlaková spojení:

 

 

 

 

 

 

 

Ceník

22.43

10.18

 

Ploče

5.30

16.00

 

18 KM

21.18

8.53

 

Mostar

6.56

17.25

 

9 KM

18.40

6.20

5.43

Sarajevo

9.49

19.57

20.20

0 KM

¦

 

23.47/20.16

Vrpolje

¦

 

2.48

 

¦

 

22.51

Osijek

¦

 

3.38/4.05

 

¦

 

17.45

Budapest

¦

 

8.48

91 KM

13.04

 

 

Banja Luka

15.15

 

 

 

8.57

 

18.00

Zagreb

19.57

 

9.08

44/71,50 KM

 

 

 

Ljubljana

23.28

 

 

 

Z Mostaru do Ploče stojí jízdenka 7,30 KM, do Budapesti 99,50 EUR (117,50 EUR zpáteční), do Zagrebu 56,50 EUR (90,40 EUR)

 

Autobusy opět v dostatečné míře spojují větší města Bosny a Hercegoviny. Zde jsou některé odjezdy ze Sarajeva:

Destinace

Odjezdy

Cena (1 směr/zpát.)

Banja Luka

5.00, 7.45, 9.15, 14.30, 15.30, 16.10

23-34 KM

Beograd*

6.15, 8.00, 9.45, 11.00, 12.30, 15.00, 22.00

29 KM

Bihač

7.30, 13.00, 22.00

29-39 KM

Dubrovník

7.15, 22.30

44-64 KM

Herceg Novi*

9.00, 23.00

29 KM

Ljubljana

20.40 (Út,Čt,Ne)

74/124 KM

Mostar

Cca každou hodinu

14 KM

Niš*

8.40, 18.00

30 KM

Podgorica*

8.15, 9.00, 14.00, 20.00

23 KM

Split

7.00, 10.00, 14.30, 21.00

35 KM

Travnik

Odjezdy celý den

10 KM

Trebinje*

13.00 (via Mostar)

15 KM

Ulcinj*

21.15

30 KM

Vienna

8.00

90 KM

Zagreb

6.30, 12.30, 22.00

54/84 KM

* - Takto označené spoje odjíždějí z nádraží Lukavica ve východním Sarajevu

 

Sarajevo



Mapa Sarajeva

Sarajevo nás nadchlo svou příjemnou orientální atmosférou s bazarovými uličkami. I když už toto všechno známe z Blízkého východu, Střední Asie nebo Afghánistánu, příjemně nás tato skutečnost překvapila. Navíc i v samotném centru zatím nepřevažují turisté, ale mísí se s místními, takže ze staré části zatím není skanzen. Lze však předpokládat, že se to bude rychle měnit.

Celé Sarajevo je rozloženo fakticky v údolí řeky Miljacky, takže páteří města je fakticky jedna hlavní třída, po níž jezdí tramvaje až na konec Baščaršíje (historické centrum, v překladu Hlavní bazar).

Autobusové a vlakové nádraží jsou cca 1,5 km od Baščaršíje, která jede do centra. Autobusové nádraží Lukavica je ve východní části Sarajeva. Dostanete se tam z centra autobusem č. 31E z konce Baščaršíje (tam, kde tramvaj dělá obrátku).

Od vlakového nádraží je spojení tramvají č. 1 (cena jízdenky na tramvaj 1,50 KM, přímo v tramvaji 1,70 KM). Tramvaj č. 3 jede rovněž do centra, ale končí až v panelákové čtvrti. Pro turistické účely je významná zastávka u nového i starého (vyhořelého a vybombardovaného) hotelu Holiday Inn. Na pravou stranu ve směru od centra se jde k nádraží a na levé straně je historické a národní muzeum Bosny a Hercegoviny.

 

Ubytování: Neviděli jsme nikde „bábušky“ nabízet „sobe“/“rooms“. V centru Sarajeva okolo zastávky tramvaje Baščaršíja (první zastávka tramvaje po obrátce) je několik hostelů, z nichž nejlevnější ubytování nám nabídl hostel Ljubičica (www.hostelljubicica.net). Ve stejném hostelu nám však byli schopni zajistit i ubytování v soukromí za 12-15 EUR na osobu a den, což se nám zdálo mnohem zajímavější.

Stravování: tipem na dobré čevabi je čevabčilnica ŽELIO. Jinak celé centrum je protkáno mnohými restauracemi a kavárnami, stačí si jen vybrat. Určitě zkuste bosanskou kafu.

 

Zajímavosti a památky:

- Baščaršíja – nejstarší čtvrť vzniklá rozvojem Sarajeva v 16. století. Je zde několik krásných osmanských mešit z této doby – především mešity Bašcaršíja, Ferhadija a Giza Husrev Beg nebo Kuršumli medresa

- Tunel – k tomuto muzeu z doby poslední války musíte jet až na letiště, pod nímž byl v roce 1993 vybudován jako záchranný zásobovací koridor pro obležené město

- Národní knihovna, bývalá Sarajevská radnice z konce 19. století, upravený v nádherném pseudomaurském slohu, bohužel za poslední války byla zasažena několika granáty a dnes je uzavřena.

- Po celém městě jsou dodnes vidět stopy ničivého obléhání v letech 1992-1995, asi nejvýznamnějším symbolem je již zmíněný vyhořelý hotel Holiday Inn.

- Národní a historické muzeum (vstupné 1 KM do každého zvlášť). I historické muzeum bylo zasaženo bombardováním, a tak je dnes otevřena pouze jedna místnost, která vás provede složitými dějinami Bosny a Hercegoviny.

 

Mostar

Mostar už je dnes bohužel obětí blízkosti chorvatských pláží (s Chorvatska je sem pouze hodina jízdy), takže je plné turistů. To sebou nese i zjednodušení ubytovacích možností v soukromí. Hlavním aktérem všech turistických skupin zůstává most a jeho nejbližší okolí. Most byl v roce 2004 opět obnoven, avšak jeho původní podoba byla chorvatskými pyrotechniky definitivně ztracena. Zajímavé jsou však obě části dodnes značně rozděleného města na muslimskou a chorvatskou část. Mnohem více než v Sarajevu se zde „zachovaly“ zničené domy z poslední války, kdy proti sobě stály dvě strany města. Vrcholem je bývalé centrální náměstí na chorvatské straně, které je lemovány několika velmi smutnými zbytky domů.

Doprava: autobusové a vlakové nádraží jsou v muslimské části cca 1 km od mostu po hlavní třídě Maršála Tita.

Ubytování: Už na nádraží v Mostaru nás odchytla majitelka domu do privátu hned naproti nádraží za 10 EUR/20 KM na osobu, nápisy „sobe“ jsme viděli nejvíce v chorvatské části v okolí mostu.

 

Albánie

Přestože jsme byli v Albánii relativně krátce a pouze v centrální části, rozhodně se z nás ztratily poslední zbytky stereotypů a obav z této země. Prostě je tu příjemně, ale všechno je o něco složitější – neexistují přesně dané jízdní řády autobusů, je zde dost těžká domluva, těžko se nachází levné ubytování. Ale i Albánci, se kterými jsme měli něco do činění, jsou milí a ochotní pomoci. Zvláště, když jsme se naučili pár albánských slovíček.



Mapa Tirany s polohou velvyslanectví CR

 

Vstup do země

Přestože je Albánie teoreticky bez víza, na jakémkoliv hraničním přechodu zaplatíte 10 EUR jako vstupní poplatek. Jedná se o oficiální taxu, na kterou dostanete potvrzení (je vhodné jej mít schované pro výstup ze země). Doslechl jsem se i o jisté povinnost platit ještě výstupní poplatek, ale nikdo ho po nás na hranicích nechtěl a neslyšel jsem ani o konkrétním případu tohoto typu.

 

Doprava do země

Letecká doprava

Z Prahy do Tirany má zřejmě nejlepší spojení Alitalia přes Milano nebo Řím, případně MALEV přes Budapěšť (linka Budapest-Tirana má codeshare s ČSA). Na ceny, včetně rezervace se můžete podívat na www.letenky.cz nebo na www.gtsint.cz.

Mezinárodní letiště Rinas je asi 20 km od Tirany, nepodařilo se nám vypátrat spojení.

Standardní ceny letenek z Prahy do Tirany se ohybují okolo 9500-10 000 Kc (MALEV, ALITALIA ceny letenek Praha-Tirana

 

Silniční doprava

Zde je přehled nejvýhodnějších hraničních přechodů:

Černá Hora – hraniční přechody Han i Hoti (mezi Podgoricou a Skodrou) a Muriqan (Ulcinj-Škodra)

Kosovo – Morin (silnice Prizren-Kukës), Prushi (Kruma-Djakovica)

Makedonie – Tushimishti (u sv. Naumu, autobusy z Ohridu několikrát denně – viz stránka o Makedonii) a Qafa e Thanës (silnice Struga-Lini-Pogradec)

Řecko – Kapshtica (mezi Korčou a Florinou) a Kakavija (Gjirokaster-Ioaninna)

 

Pravidelné autobusové linky do Albánie vyjíždějí z různých kosovských měst, z makedonského Tetova či Skopje, v letní sezóně také z letovisek v Černé Hoře. Pokud jste blízko hranice, je však často rychlejší investovat do přejezdu taxíkem. V tomto případě počítejte nejméně 20 EUR za cestu do nějakého smysluplného města na druhé straně hranic (naše zkušenost: Škodra-Ulcinj 20 EUR, Tushimishti-Pogradec 5 EUR). Někdy jezdí přes hranice autobusy a minibusy, ale jejich frekvence a odjezdy jsou často dosti těžko zjistitelné.

 

Lodní doprava

Pravidelné lodní spojení je mezi italským Bari a Durrësem zajištuje napríklad spolecnost Ventouries Ferries. Cena nejlevnejší jízdenky jedním smerem od 47 EUR (v sezóne 22.7-13.8. 62 EUR). V Ceské republice prodává lodní lístky napríklad INTERCONTACT. Další trajekt jezdí mezi řeckým Korfu do Sarandy (15 EUR).

 

Jazyk

Na rozdíl od ostatních částí Balkánu zůstává pro běžného Čecha stále silná jazyková bariéra. Místní občas umějí anglicky, italsky či německy (pokud se učí ve škole nebo pracovali někde venku). V příhraničních oblastech se domluvíte někde srbsky či makedonsky. S angličtinou jsme se setkali v některých informačních centrech (v Pogradci se nám velmi ochotně věnoval majitel internetové kavárny a informačního centra zároveň, vzhledem k tomu, že to byl náš první kontakt s Albánií, tak byl velmi ochotný).

Při nákupech nebo při přepravě jsme se dorozumívali několika základními albánskými slovíčky a kupodivu to docela stačilo:

 

 

Doprava v zemi

Železniční doprava:

Vlaky v Albánii jezdí pomalu, ale vesměs jistě. Dokonce na některé spoje jsou nasazovány relativně nové vozy vyřazené z regionálních tratí v Německu. Jinak se v Albánii sešla sbírka starých vagónů z různých koutů Evropy, především z Itálie, Řecka, ale i Francie, Rakouska či právě Německa. Všechny vlaky potom táhnou československé lokomotivy. Pro naše potřeby jsme používali vlaky nejvíce a docela nám vyhovovaly svou cenou i pohodlím (rychlost je samozřejmě diskutabilní, ale vzhledem ke stavu silnic je i 30 km/h poměrně konkurenceschopná záležitost). Jízdní řád je velmi dobře sklouben tak, aby nečetné vlaky na sebe navazovaly:

 

Jízdní řád:

 

Aktualizovaný jízdní řád jsem našel v albánštině na odkazu ministerstva dopravy Albánie: Transp. Hekurudhor

 

Shkoder       6.15     12.15        
Tiranë 5.35 6.10 7.35 ¦ 9.10 12.05 ¦ 14.55 16.15 17.20 19.00
Vorë* 6.00 6.35 8.00 9.35 9.35 12.30 15.20 15.20 16.40 17.45 19.25
Tiranë ¦ ¦ ¦ 9.56 ¦

¦

15.43 ¦ ¦ ¦ ¦
Durrës 6.37 7.12 8.46 10.17 13.03 16.00 17.14 18.18 19.58
Rogozhina** 8.05r 8.30r       14.25   17.20r 18.40    
Elbasan 9.27r

¦

      15.53   ¦ 20.17r    
Pogradec 12.34 ¦       19.00   ¦      
Fier***   9.55           18.35      
Vlöre   11.20           19.55      

 

Vlorë         5.30         10.30  
Fier***         6.55         11.55  
Pogradec         ¦ 4.30       ¦ 13.08
Elbasan     5.15   ¦ 7.26       ¦ 16.05
Rogozhina**     6.35   8.05r 8.30r       14.25r 17.20r
Durrës 5.55 6.25 7.52   9.30 10.05 13.40   15.00 16.00 18.45
Tiranë

¦

¦ ¦ 8.00 ¦ ¦ ¦ 13.55 ¦ ¦ ¦
Vorë* 6.30 7.00 8.25 8.25 10.05 10.40 14.20 14.20 15.35 16.30 19.20
Tiranë 6.55 7.25 8.53 ¦ 10.30 11.05 14.43 ¦ 16.10 17.03 19.47
Shkoder    

11.35    

17.28      

 

* Časy odjezdů jsou pouze přibližné a umožňují přestup v relaci Shkoder - Dürres (-Vlorë) a zpět

** Časy odjezdů jsou pouze přibližné a umožňují  přestup v relaci Pogradec -Elbasan - Vlorë a zpět

*** Časy odjezdů jsou pouze odhadnuty, Fierje východisko pro návštěvu archeologického areálu Apollónie

r - možnost přestupu v Rogozhine na jiný směr

 

Jízdné je pro nás opravdu symbolické: Pogradec-Tirana 250 LEK (7 h cesty), Tirana-Durrës 50 LEK (1 h cesty), Tirana-Škodra 120 LEK (4,5 h)

 

Ubytování

V každém městě je několik hotelů, jejichž cena se pohybuje okolo 15-20 EUR na osobu. Levnější hotely jsou rovněž k dispozici. Jsou však velmi těžko k nalezení. Částečně je vypátrala česká skupina na stránce www.mujweb.cz/www/Tomas_Kalina/Balkan/index.htm.

Pokud chcete mít trochu jistoty, našli jsme docela zajímavou stránkou www.albania-hotel.com, kde jsou vedle skutečně drahých hotelů uvedeny relativně laciné hotely, které se dají rezervovat třeba i 1-2 dny předem podle Vašeho aktuálního programu. Ale vzhledem k relativně nízkému turistickému ruchu se však můžete těmito hotely a jejich cenami pouze inspirovat. Osobně jsme takto bydleli v Tiraně v hotelu Alpin, cca 5 minut od Skanderbegova náměstí. Rezervace fungovala a pokoj pro nás představoval oázu klidu a čistoty v době našeho pobytu. V podobné cenové relaci byl nabízen ješte hotel Bristol, Dafina a Rinas. Na stejné stránce jsou nabízeny hotely i v Dürres, Vlore, Sarande, Beratu a Gjirokasteru (vždy v relaci 13-20 EuR na osobu).

 

Hygiena

Na rozdíl od ostatních zemí jsme si dávali přece jenom větší pozor na to, co jíme a pijeme. Nedovolili pít vodu z kohoutku a kupovali si balenou vodu i na vaření čaje (za 5 litrové balení jsme v supermarketu zaplatili asi 0,5 EUR). Možná to někdo označí za přehnanou opatrnost, ale těhotenství si přece jenom vyžaduje určitá pravidla.

Jinak se však nedomnívám, že je nutno být zase přehnaně opatrný. Kromě balené vody jsme další mimořádná opatření nepřijímali.

 

Stravování

Nikde jsme neměli problémy s hygienickými podmínkami, restaurantů jsme našli všude na větších místech dostatek. Hlavní jídlo v laciné jídelně (vč. nápoje) vyšlo přibližně na 200-300 LEK. Ceny jsou maximálně stejné jako u nás, maximálně levnější. Ve větších městech je dostatek supermarketů. Je doporučeno kupovat po celé Albánii balenou vodu (vzhledem k těhotenství jsme ji kupovali vždy).