Home Page | Životopis | Curriculum Vitae | VOŠ | Střední Asie | Cestování a cesty | Odkazy | Pardubice | Publikační činnost | slavomir.horak(a)post.cz |
Helsinky
setkání s „dcerou Baltu“
První
setkání s Helsinkami je nejlepší zažít od moře. Ať již turista přijíždí
z Estonska, Švédska nebo z jiných zemí, vždy jej příjezd do hlavního města
Finska uchvátí. Nejprve svou síť rozhodí několik ostrůvků, poté loď
projede kolem pevnosti Suomenlinna
a nakonec se před zraky objeví nádherně bílé panoráma nábřeží v
Helsinkách.
„Dcera
Baltu“, jak se Helsinkám přezdívá má, podobně jako celé Finsko,
historii spjatou stálým soupeřením mezi dvěma Baltickými velmocemi -. Švédskem
a Ruskem. Bylo založeno roku 1550 švédským králem Gustavem I. Vasou. Město
vždy velmi trpělo vzájemným zápolením mezi Ruskem a Švédskem - ve druhé
polovině 18. století definitivně přešlo do rukou Ruska. Roku 1812 vyhlásil
car Alexandr I. Helsinky hlavním městem velkoknížectví a následovala rychlá
výstavba a rozvoj města podle plánu berlínského architekta Carla Gustava
Engeleho. To dalo městu jednotný klasicistní lesk a velmi v tomto ohledu připomíná St. Petěrburg.
Po
pádu ruského cara vyhlásili Finové samostatnou republiku a Helsinky se staly
jejím hlavním městem. Město je známé i poválečnými událostmi. Nejznámějším
Čechem v Helsinkách, ale i v celém Finsku je beze sporu Emil Zátopek, který
zde na olympijských hrách roku 1952 vyhrál tři zlaté medaile. Kde jsem ve
Finsku uvedl svou národnost, tam si na něj vzpomněli.
Roku
1975 zde proběhla konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě.
Dnes
je město moderní, rušnou metropolí, která si však zachovala svůj nezaměnitelný
půvab výstavby z počátku 19. století.
Střed
města tvoří přístav trajektů, kde se návštěvník může obdivovat velkým
trajektům společností Viking Line a Silja Line, které každý den pendlují
mezi Helsinkami a Stockholmem.
Na
přístav navazuje přímo v zátoce přístavní trh, kde jsou k dostání
nejen čerstvé ryby, ale i nádherně červené košíčky jahod a jiná
zelenina a ovoce. Finsko je však, podobně jako všechny severské země, poměrně
drahé. To mu však nic neubírá na kráse, kterou vyzařuje. Stačí si totiž
zajít na hlavní třídu Pohjojsesplanadi s velkým parkem uprostřed, kde
nikomu ani nepřijde, že kolem jezdí kolony aut. Každý den je tady příležitostí
k malé oslavě nebo alespoň pikniku v trávě. Přívětivě vítá i turistu,
přestože dosavadní procházka je zatím krátká. Dává však možnost začíst
se do prospektů, kterými vás bohatě zásobí v informační kanceláři na
začátku této hlavní třídy.
Nepochybnou
dominantou hlavního města je Dóm. Většina Finů je luteránského náboženství
a i tento dóm je toho dokladem. Ční nad širokými schody na náměstí a po
stranách dvěma stejnými budovami
po stranách - parlamentem a rektorátem university.
Druhou
dominantou, která zaujme již při příjezdu od moře, je Uspenský chrám,
symbolizující nadvládu carského Ruska a ortodoxní náboženství.
Kromě
starých památek jsou Helsinky Mekkou moderní finské architektury. Ta často
vyjadřuje symbiózu s přírodou, která je zřejmá po celé zemi, nejen v
architektuře. Úctu Finů k přírodě dokládá i příhoda, která vypráví
o tom, jak nejslavnější finský architekt Alvar Alto při stavbě jedné ze
svých budov chtěl zachovat několik stromů, které rostly jenom několik metrů
od místa stavby. Za jejich zachování slíbil několik láhví koňaku - na
konci stavby musel sáhnout poněkud hlouběji do kapsy.
V
Helsinkách to nejlépe ukazuje Skalní chrám Temppeliaukionkirkko, který je
vytesán přímo do skály a zastřešena obrovskou měděnou konstrukcí, připomínající
gigantický gong.
Na
břehu jezera Töölönlahti najdeme symbol částečného usmíření Evropy v
době studené války - halu Finlandia, velkolepě řešenou budovu, která je
ovšem citlivě zasazena do okolního prostředí a nepůsobí nijak rušivým
dojmem. O něco dále je další doklad finského stavitelství - budova opery.
Návštěvníka
z Čech již zdálky vítá 72 m vysoká věž olympijského stadiónu, který
je Mekkou naší atletiky, kterou Finové milují ze všech letních sportů
nejvíce.
Z
věže je z ptačí perspektivy vidět celé město a může poskytnout tip na
další putování po městě. Třeba k návštěvě parku Sibelia s kovovým
plastikou - památníkem na tohoto největšího finského hudebního
skladatele.
Helsinky
jsou vzdušné a čisté město s mnoha možnostmi a každý návštěvník je
zde vítán se srdečným úsměvem.
text
: Slavomír Horák